"Přijde na tebe čert a strčí tě do pytle"

30.11.2013 19:20

Toto zoufalé tvrzení může znít z úst dnešních rodičů stejně jako kdysi našich. Strašit čertem (podobně jako bubákem, hastmanem, či kdysi polednicí) se nevyplácí, i když trochu jinak než v Erbenově básni. Je-li dítě již tak otrlé (obvykle to jsou děti starší cca 10ti let), že se (bez dalších následků) s trochou sebezapření nechá v pytli takzvaného čerta vynést až z domu ven, načež je puštěno, paradoxně často i odměněno pamlsky doplněnými uhlím, bramborami a cibulí, za chvilku nepříjemností to další celoroční "zlobení" přecejenom stojí. Taky je jasné, že čerti např. na jaře a v létě určitě nepřijdou, počkají zase až na adventní dobu. Jde-li však o dítě předškolního věku, málokteré má v předvečer Mikulášova dne v sobě více než malinkatou dušičku, následné přebujelé mlsání obdržených dobrot je věrným předobrazem dospěláckého zajídání přestálého stresu. Předškolní děti v sobě nesou tak vysokou míru imaginativnosti, že jim lze těžko vysvětlovat, že čerti nejsou, v momentě, kdy před nimi stojí přestrojený soused. Ve školce Montessori v Jablonci nad Nisou jsme to řešili tak, že jsme v určený den přišli všichni, dospělí i děti, přestrojeni za čerta, Mikuláše, či anděla (dle vlastního výběru). Žádná hra na lež typu, že přijde čert, se nekonala, celý školkový den jsme mohli sami na sobě zažívat, jak to s těmi čerty je. Je pravdou, že poránu, když děti sebe a ostatní viděly, byly trochu zaražené, některé se přecejen i bály, několik z nich se odmítlo převlékat a nechtělo se jim ve skupině čertů ani andělů moc pobývat - no nakonec si trochu zvykly, mluvili jsme s nimi o všem a doufali, že to večer jejich případný strach zmírní. Místo chleba s pomazánkou si děti k svačince vybraly jeden z balíčků a celý den mohly tvořit v mikulášských dílničkách. Pokud Vás zajímá, zda jsme se těsně před Vánocemi převlékali za Jezulátko, tak nepřevlékali. Jen jsme mu zpívali, připravili jesličky, vyrobili jsme malé dárky pro své blízké, a když se děti ptaly, jak je to s Ježíškem, uslyšely: "A co myslíš ty? Jak to je podle tebe?" (nebo "A jak je to u vás doma s tím j/Ježíškem?) a nic jsme k tomu dalšího neříkali. Na tajemství jsou totiž děti těmi nejlepšími experty.

M.B.