Náboženský potenciál dítěte (The Religious Potencial of the Child)

16.09.2021 01:35

Mnoho z nás dospělých si klade otázku po existenci (případně neexistenci) Boha a někteří z nás dochází k závěru, že věří v Něco. Tedy je v Česku ve velké míře praktikován tzv. něcismus, což je taková zvláštní úhybka, jak se neechat vlákat do tenat církve a zároveň nevypadat úplně jako neznaboh. Něcismus také dovoluje praktikovat různé okultní praktiky, nevylučuje se s astrologií, kartářstvím, I-ting aj.

Vedle toho existují velmi zajímavé zkušenosti dvou spolupracovnic, katolické teoložky Sofie Cavalletti a učitelky Montessori Gianny Gobbi, sama Montessori ke katolictví konvertovala, když se k tomu ve svých knihách přiznávala, bylo z českých překladů v devadesátých letech vynecháváno. Cavalletti a Gobbi nabízely dětem vybrané části Písma svatého a liturgie římskokatolické církve a s překvapením opakovaně (na různých kontinentech a v různých sociokulturních prostředích) zjišťovaly, že děti reagují, a to i v případě, že se jejich rodina nijak nábožensky neprojevuje nebo že pochází ze zbídačených poměrů. Děti nereagovaly pouze intelektuálním zájmem, ale existenciální radostí, velkým uspokojením nejhubších potřeb člověka, nasycovaly svůj hlad svůj po blízkosti, lásce, smysluplnosti života atd. Z místa setkání s Bohem nechtěly odcházet, ani se střídat s jinou skupinou, zajímaly se aktivně o další témata, bez únavy chtěly dál pracovat, vypadaly doslova okouzleně a ve stavu vrcholné radosti a úplné spokojenosti. Kolik z nás by alespoň někdy chtělo právě toto zažít!

Ježíš v evangeliích nazývá děti božími přáteli, vyzývá dospělé, aby je nechali přicházet k němu, napomíná nás, že nebudeme-li jako děti, těžko vejdeme do Božího království. Děti (čím mladší, tím více) podle objevů Cavalletti a Gobbi projevují cela spontánně svůj tzv. náboženský potenciál, jejich reakce jsou na člověku pozorovatelnou realizací katolické antropologie. Slovy Písma, člověk je skutečně stvořem k obrazu Boha a nese touhu to v sobě rozpoznat a zvědomnit a k Bohu se vztahovat. Co s touto bytostnou potřebou mnozí z nás dělají, nemění na tom faktu vůbec nic - a děti, jejichž osobní hříchy vůbec neexistují, nebo jsou zcela zanedbatelné (narozdíl od těch našich) bez překážek přicházejí k pramenu Živé voudy a plnými doušky s nadšením pijí - kéž bychom se také tak napájeli i my ;+)).